Sokol ve Veselé byl založen až 15. 2. 1920. V Mnichově Hradišti byl založen již 12. 10. 1863. Ve Veselé byla činnost Sokola od počátku pestrá. Ke cvičení používali sál v hostinci „U českého lva“. Členstvo si na činnost přispívalo z vlastních příspěvků a z různých výdělečných akcí (taneční zábavy, přednášky, atd.). Velký rozvoj byl po dobu první republiky. Za války byl Němci rozpuštěn. Cvičení pokračovalo pod pláštíkem Kuratoria. Obnova začala v květnových dnech 1945. V 50tých letech byl znovu komunisty rozpuštěn, ale ve Veselé již nebyl do dnešních dnů obnoven.
Pamětnice SOKOLA ve Veselé byla založena 1920. Psal ji bratr Rudolf Bohouš.
Pamětnice byla založena 1920 pod heslem „Zdar, volnost, rovnost, bratrství“. Uvažovalo se založení po 28. říjnu 1918, „leč pro tehdejší nedorozumění stran nám nepřátelských, bylo založení oddáleno. Sokol je spolkem všenárodním, bez politických cílů, usnesli jsme se, nehledíce napravo, ni nalevo, že založíme Sokola“. Dne 15. 2. 1920 na schůzi sezvanou všemi spolky v obci v hostinci u p. Františka Studničného se konala ustavující schůze. Schůzi zahájil vřelým proslovem p. řídící učitel Koťátko.
Dne 16. 2. 1920 byla svolána první ustavující valná hromada členstva. Byly vykonány volby: starosta bratr Studničný František, místostarosta Kupec Josef, náčelník Kopáček Václav, vzdělavatel Hejn Emanuel. Členy výboru: Paldus Josef, Mansfeld Josef, Pavlišta Jan, Bareš Oldřich, Koťátko Václav, Pospíšil František, Náze Josef, sestra Najmanová Anna. Přiliv nových členů stoupal každý den, muži a ženy pilně navštěvovali cvičení, založen dorost a žactvo. Po 5.měsících odjelo 7 bratří cvičit na VII všesokolský slet do Prahy. Zakoupena hrazda a bradla. Bylo získáno i letní cvičiště, tak zvaný „písečník“ za obecnou školou ke trati, které prací všeho členstva bylo z neplodného pozemku změněno v cvičiště.
Na valné hromadě 2. 1. 1921 byl konstatován skvělý finanční i morální výsledek. Stav členstva vzrostl na 224 členů – 38 mužů, 28 žen, 14 dorostenců, 15 dorostenek, 39 žáků, 42 žákyň a 48 členů přispívajících. V březnu 1921 se pořádala tělovýchovná besídka za účasti všeho cvičícího členstva, která se skvěle vydařila. Mimo cvičení byla sehrána i dvě divadelní představení a o vánocích tělovýchovná besídka.
Roku 1922 se místní Jednota osamostatnila od mateřské jednoty bakovské. „Zarmucující je fakt, že poklesla kázeň mezi členstvem, což bylo zaviněno místními politickými poměry“. Nové volby: starosta br. Kupec Jos., místostarosta Vítek Jos., vzdělavatel Hraba M., jednatel Paldus Jos., náčelník Najman Jar., náčelnice Najberková Kr.. Členstvo výboru: Louda Jos., Jáč H., Hubač Fr., Šimon Fr., Koudelka Jos., Paldus Jos., Bobek Fr., Samojed Jar.. Další roky se činnost opakovala. Konalo se v průměru 5 divadelních her, staročeské „Máje“ a různá veřejná cvičení.
Rok 1925 byl první velkou zatěžkávající zkouškou. „Rozhodlo se uspořádat veřejné místní cvičení. Zkouška dopadla skvěle, jak po stránce finanční, tak hlavně po stránce morální, neboť nám získala nové příznivce“.
Rok 1926 byl plně v přípravě na VIII všesokolský slet v Praze, kam odjelo 8 bratrů a 6 sester.
V dalších letech činnost upadala.
1930 bylo slaveno 10. výročí založení naší Jednoty. Svolána jubilejní schůze na 16. 2. 1930. Hodnocení deseti let bylo ve zprávách finanční, vzdělávací a cvičební. Počet cvičenců se neustále měnil, ale koncem posledních let se značně zmenšil, zvláště u dorostu. Z počátečních 200 na nynějších 80 bratrů a sester.
1931 Tento rok můžeme zařadit mezi úspěšné. Bylo povoleno místní veřejné cvičení na 7. 6..Od rána se sjížděli účastníci cvičení. Dopoledne se zkoušelo a odpoledne cvičilo po průvodu v němž byly zastoupeny všechny místní spolky v čele s obecním zastupitelstvem. Cvičilo 10 Jednot z okolí. Zatím to bylo nejvydařenější vystoupení v celé historii. Velkou zásluhu v přípravě a provedení sletu měl bratr starosta Vítek Josef. Volba vedení Jednoty: starosta Vítek Jos., místostarosta Zajíček Jar., náčelník Stránský V., náčelnice Vaníčková L., vzdělavatel Koťátko V.. Výbor: Najman Jar., Koťátko V., Koťátko Jos., Kopáček V., Koliáš Jos., KolínskýJ., Bohouš Rud., Tichý Jin., Paldus Jar., Čupík V..
1932 – příprava na IX. všesokolský slet v Praze – 8 mužů, 5 žen a 2 dorostenky.
1935 zemřel zakladatel této pamětní knihy bratr Rudolf Bohouš nar. 14. 10. 1890, povoláním dřevorytec. Houslemi doprovázel při nácviku tělocvičných čísel.
1936 – valná hromada 12. 1. 1936. Založeno sdružení na krojovou akci pro X. všesokolský slet.
1937 uvedeny 3 divadelní hry. Při úpravě cvičiště byla vysázena řada okrasných topolů.
1938 cvičí všechny složky.15. 5. byl pořádán okrskový slet v Mnichově Hradišti a župní slet 1. 6. v Mladé Boleslavi. X. sletu v Praze se zúčastnili 4 žáci, 6 žákyň, 9 dorostenců, 10 dorostenců, 4 muži, 5 žen a 8 starších bratří – 46 bratrů. Mimo to dalších 17 krojovaných bratří a 2 sestry do průvodu. Jednota se účastnila odhalení pomníku Václava Budovce z Budova v Mnichově Hradišti a 10. 9. odhalení pomníku padlým ve světové válce ve Veselé.
1939 nové volby: starosta Najman Jaroslav, místostarosta Vítek Josef, náčelník Fidler, náčelníce Vítková Jaroslava, kronikář Bobek František.
Zde kronika končí zápisem: „Dostalo se nám ochrany od německé Říše a Čechy a Morava byly jmenovány Protektorátem“. V dubnu 1941 byla činnost Sokola zastavena a veškerý majetek přešel do Kuratoria (tělovýchovná organizace, řízená Říší, zaměřená na vojenskou tělesnou kondici).
Fotografie Tělocvičné jednoty
Informace sepsal a poskytl pan Ing. Vratislav Šverma.