Letošní sezóna mladších žáků byla pro nás od začátku nadějná. V kovidové přestávce se nám povedlo dát dohromady ročníkově partu kluků, kteří patřili do kategorie mladších žáků, ale tím, že jsme trénovali i s několika staršími žáky, tak od začátku kluci budili dojem, že svou kategorii výkony převyšují. Kluci hráli společně s třemi staršími žáky krajský přebor i Český pohár starších a současně dominovali v KP své kategorie. Tento KP vyhráli bez jediné porážky před družstvy Jiskry Nový Bor a Duklou Liberec. Proto už v průběhu sezóny bylo jasné, že tato parta by mohla zas šířit věhlas volejbalistů z Mnichova Hradiště.
V sobotu 9.4.2022 jsme v Mnichově Hradišti uspořádali 1. kolo Mistrovství ČR mladších žáků. Na kvalifikaci dorazily týmy Sokolova, Kladna, Nového Boru a Rychnova n/K. a také mimo soutěž Slávia Hradec Králové, která měla jako pořádající klub účast ve finále jistou. Kvalifikaci jsme rozehráli výhrou nad Jiskrou Nový Bor 2:0 (19,13) a vítězstvím nad Kladnem 2:1 (-19,16,4). V obou zápasech se nám nepovedly začátky, s N.Borem jsme set zachránili, ale s Kladnem ho prohráli, ale úspěšně jsme zápas otočili a v tie-breaku již dominovali. Poté jsme zdolali Sokolov 2:0 (16,23) a na závěr kvalifikace pak Rychnov 2:0 (3,19), kdy si zahráli i hráči z lavičky. V utkání se Slávií Hr. Králové jsme v sokolovně podlehli 0:2 (-19,-23), což ale nemohlo zkalit naší radost z jasného postupu.
Stejně jako před kvalifikací (1. kolo) jsme si týden před republikou udělali přípravný kemp před finálovým turnajem. Herní výkony na něm byly poznamenány drobnými bolístkami a nezdálo se, že náš tým bude pro šampionát ve vrcholné formě. Navíc v den odjezdu na republiku přišla jobovka, že jedna z opor z kvalifikace hostující Tadeáš Baranovský dostal neštovice. Bez jeho účastí jsme se tedy museli obejít.
V pátek 6. 5. 2022 jsme dorazili do Hradce Králové a hned v prvním zápase naší základní skupiny měli těžkého soupeře. Nastoupili jsme proti SK Kolín, který byl jedním z aspirantů na postup. Po vyrovnaném průběhu sady jsme jí uhráli v koncovce, ale druhý set se od začátku vyvíjel lépe pro soupeře. Ten šel do konce sady s jasným náskokem a vedl dokonce 24:19, díky úspěšnému útoku Tomáše Skřivana jsme odvrátili první setbol a následně díky kvalitní plachtě Šimona Správky třemi přímými body a dvěma dohranými míči otočili již téměř ztracený set. Porazili jsme SK Kolín 2:0 (22,24) a připsali si veledůležité tři body. Hned v následujícím zápase jsme zvládli roli favorita a proti VS Ostrava jsme zvítězili 2:0 (10,14) a po prvním dnu vedli skupinu. Naopak na sousedním kurtu Sokolov zdolal České Budějovice, které stejně jako my postoupily z prvního místa v kvalifikaci a měly být spolufavoritem skupiny.
Sobotní program jsme zahájili utkáním proti známému týmu z kvalifikace Volejbal Sokolov 2:1 (13,-15,8) a měli s ním velkou práci, neboť náš soupeř zahrál velmi koncentrovaně a my po prvním vyhraném setu polevili v koncentraci, což se nám hned vymstilo. Naštěstí se kluci dokázali v tie-breaku vrátit ke své pečlivé hře a soupeři nedali šanci. V posledním utkání základní skupiny jsme zdolali po boji Jihostroj České Budějovice 2:0 (25,14), kdy první sada byl velký boj a nedařilo se nám moc na přihrávce, ale v druhé sadě už si zahrála i celá lavička a soupeř rezignoval. Vyhráli jsme základní skupinu a do čtvrtfinálové si přenesli 5 bodů za výhry s Kolínem a Sokolovem.
Krátce po dohrání základních skupin nás čekal další těžký soupeř. Nastoupili jsme plně koncentrovaní a zápas s Teslou Brno vyhráli 2:0 (20,11), kdy jsme měli převahu hlavně díky přesné hře a lepšímu podání. Díky tomu jsme mohli míče dohrávat útokem, kde spolehlivě bodoval především Vítek Kysela. Poslední sobotní utkání jsme za soupeře měli TJ Nový Jičín a i tohoto soupeře jsme zdolali naší hrou 2:0 (21,17). Naše strategie byla založena hlavně na útočném podání a dobré obraně s minimem chyb při našem útoku. Díky ní jsme pak byli po sobotě jediným neporaženým týmem celého finálového turnaje, protože Lvi Praha podlehli 1:2 Kolínu a také Slávia HK týmu Jirkova.
Do nedělních bojů jsme vstupovali již s jistotou postupu do semifinále, což se možná trochu projevilo na psychice a proti Lvům Praha jsme nepodali náš nejlepší výkon. Naopak Lvi zahráli naprosto skvěle. Prohráli jsme 0:2 (-15,-15) a do semifinále tak šli jako druhý tým naší skupiny proti Slávii Hradec Králové, která vyhrála zamotanou druhou skupinu, kde před posledním kolem mohly postoupit kromě Karlovarska všechny týmy.
Semifinále se hrálo na domácím hřišti Slávie HK a oba týmy měly hlasitou podporu svých příznivců, převážně rodičů a sourozenců. První set byl velmi vyrovnaný a domácí byli vždy o malý krůček před námi. Zásluhou několika drobných chyb se nám nepovedlo otočit koncovku a prohráli jsme 24:26. Naopak ve druhé sadě jsme hráli mnohem lépe a s převahou jí vyhráli. Plni optimismu jsme šli do tiebreaku, ale za stavu 2:2 přišel na podání hráč HK Krejčík a rozstřílel nás vynikající plachtou. SMH – Slávia HK 1:2 (-24,17,-2) Tenhle zápas kluci obrečeli a nedivil jsem se jim, finále bylo blízkou a přitom daleko.
Do zápasu o třetí místo proti Happy Sport Opava jsme podle mě nastoupili ještě pod vlivem emocí ze semifinále a nedařilo se nám. Prohráli jsme první sadu a i ve druhé jsme dělali více chyb než soupeř, který nás jako první nepřevyšoval vzrůstem (až na dva hráče), ale zato hrál podobně bojovný a skvělý obranářský volejbal. Museli jsme sáhnout několikrát k tajmům a také ke střídání. Nakonec jsme ale optimální sestavu nalezli. Zvládli jsme úspěšně koncovku druhého setu a po něm i tiebreak, který rozhodla série Vítka Pospíšila na podání. Opavu jsme porazili 2:1 (-15,23,13) a po utkání mohl vybuchnout gejzír radostných emocí na naší straně kurtu. Bronzové medaile si tahle parta i trenéři za práci s ní určitě zasloužili a po zklamání ze semifinále si mohli všichni tentokrát vychutnat radost z vítězství.
Během medailového ceremoniálu nás čekal kromě předání bronzových medailí ještě jeden radostný moment, kdy byl nás kapitán a nahrávač Tomáš Skřivan vyhlášen nejužitečnějším hráčem celého mistrovství ČR. Byl hlavním motorem našeho týmu a uhrál spoustu důležitých míčů včetně toho posledního rozhodujícího v zápase o třetí místo, kdy se na chvíli transformoval do role smečaře, přihrál si podání a našel recept jak překonat vynikající obranu soupeře, kdy po dvou chycených útocích do diagonály uhrál míč o blok útokem po lajně. Ovšem jeden hráč neznamená v kolektivním sportu nic bez svých spoluhráčů. Pochválil bych tedy rozhodně celý tým, jmenovitě: Vítek Kysela byl celý turnaj naším hlavním přihrávačem a důrazným útočníkem, Martin Benda zvládl nutné nouzové přeřazení na post univerzála a pomohl výborným podáním i spolehlivým útokem a nakonec v posledních zápasech i výborným odehráním v poli na postu libera. Vítek Pospíšil a Ondřej Štejnar odehráli většinu turnaje solidně na bloku, ale když občas polevili v koncentraci, kvalitně je zastoupili Marek Jansta i Jakub Krejčiřík. Na postu univerzála a střídajícího smečaře se do turnaje zapojili Štěpán Bubeník, Ondřej Švejdar a Tonda Marcín. Důležitým článkem sestavy byl hostující Šimon Správka, který týmu pomohl na pozici druhého smečaře solidním podáním i útokem a na přihrávce. I když byly jeho výkony občas nevyrovnané, tak bez jeho série na podání v prvním zápase bychom o medaile nejspíš nehráli. Nesmím jako na součást týmu zapomenout ani na Tadeáše Baranovského, který výborně odehrál kvalifikaci a je velká škoda, že ho nemoc vyřadila z účasti na finále. Třeba bychom s jeho spolehlivou smečí byli ještě výš. Ale to už se letos nedovíme.Prostě všichni hráči přispěli dle svých aktuálních možností k zisku další historické placky z Mistrovství České republiky a z lavičky tým řídili trenéři Jiří Skřivan a Luděk Maier. Naprostá většina týmu jsou hradišťáci, takže třeba se ještě dočkáme nějakých dalších úspěšných výsledků za rok nebo za dva. Nyní je čas slavit bronzové medaile z Mistrovství České republiky.
